Víš co mají společného cukr a láska? Mohou nám do života přinést tu správnou šťávu, ale i nepěknou závislost. Aby se ze sladkého potěšení nestal velký problém, musíme si s ním stejně jako s blízkými lidmi nastavit zdravý a harmonický vztah.
Myslíš si, že Ti cukr zlepší náladu? Krátkodobě určitě. Po nějaké té cukrové mňamce se v našem mozku vyplaví hormony štěstí podobně jako když jsme čerstvě zamilovaní. Často proto po sladkostech saháme ve chvílích, kdy potřebujeme utěšit, necítíme se dobře, jsme nervózní, naštvaní nebo zklamaní, ženy zpravidla i v době před menstruací… prostě kdykoliv potřebujeme trochu “obalit nervy”. Z dlouhodobého hlediska nám ale cukr na náladě rozhodně nepřidá a mlsáním si navíc můžeme zadělat i na dlouhou řadu zdravotních problémů.
Když si dáme něco sladkého, cítíme se plní energie právě proto, že nám téměř okamžitě stoupne hladina glukózy v krvi, tzv. glykémie. Mozek zajásá, že dostal pořádnou porci paliva pro svou činnost a chvíli šlape jako švýcarské hodinky. Pokud jsme mu ale dopřáli klasický bílý cukr, hladina glykémie zase velmi brzy klesne. A právě tyto výkyvy hladiny cukru v krvi jsou pro naše orgány v čele s mozkem škodlivé.
U lidí konzumujících nadměrné množství cukru tak výzkumy prokázaly náchylnost k depresím, úzkostem či demencím a v neposlední řadě i nemocem, jako je třeba Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Cukr totiž mimo jiné podporuje i všeobecnou zánětlivost v těle a právě tyto nemoci se zánětlivými procesy v mozku úzce souvisí.
Vlastně obojí. Jak už jsme si řekli, náš mozek určité množství sacharidů potřebuje, aby mohl správně fungovat. Nesnáší ale výkyvy glykémie, které právě jednoduché cukry způsobují. A co teď s tím? Musíme si správně vybírat:
Závislost na cukru je velmi podobná závislosti na tvrdých drogách jako je heroin nebo kokain. Je to způsobené tím, že cukr silně stimuluje tzv. centrum odměny v našem mozku, které zpracovává podněty z okolí a vyhodnocuje jejich prospěšnost pro naše přežití a rozmnožování. Vysoko proto hodnotí třeba sex nebo právě vysokokalorickou stravu.
Chování centra odměny přitom vychází z jednoduchého faktu – po většinu naší evoluce jsme se potýkali s nedostatkem potravy a čím více kalorií jídlo poskytovalo, tím bylo pro naše přežití přínosnější. V dnešní době, kdy je naopak všeho spíše nadbytek, to už ale zdaleka neplatí. Příliš kalorické a časté jídlo dnes stojí za nárůstem obezity, metabolického syndromu, cukrovky, nejrůznějších zánětů i dalších civilizačních nemocí. Problém s cukrem se přitom zdaleka netýká jen očividně obézních lidí, v nějaké formě totiž postihuje drtivou většinu současné populace.
Starší blogové články si můžeš přečíst na stránce https://karolinaromaskova.cz/