ŽIVOT NA FARMĚ: LÉTAJÍCÍ KOBEREC NEBO ZATUCHLÝ PERŠAN?

21.2. 2024Tomáš Béza2925x

Motto: Paseka ve světě nás přiměla vzít život z gruntu jinak! Vítejte na naší farmě Na pasece grunt!

Stěžovat si a chytračit?

Pouhé psaní litánií nad stavem světa nikdy nikam nevedlo. A že by bylo o čem psát! Někdy samostatně se třeba můžu pokusit popsat mechanismus, proč si myslím, že celosvětově všechny demokracie zcela dobrovolně přichází na chuť totalitě, a proč podle mě nakonec nebude mít tak dlouhého trvání. (Pokud jste se ztratili v podmětu předchozí věty, jako já, tak ani demokracie, ani totalita.) 

Anebo proč je stát nejenom špatným sluhou, ale dokonce i zlým pánem. A v co se tyto státy mohou snad už brzy (během pár generací) transformovat, aby lidem v novém společenském uspořádání bylo lépe.  

Také se někdy mohu pokusit vysvětlit, proč asi úplně poprvé v historii lidstva nastupující generace nerevoltuje a jaké to bude mít patrně následky. Anebo proč tak často hovoříme o krizi ženství, a ještě snad častěji mužství. 

Ale nechci tu teď chytračit a vysvětlovat to, či ono, protože je toho přespříliš a navíc to každému nemusí hned napoprvé sednout.

Chci vám hlavně popsat, co už teď u nás Na pasece vytváříme! 

Tak létající koberec anebo zatuchlý peršan?!  

Omezme se teď jenom na představu, že jsme mravenečci, jež celý život tráví na perském koberci. A ten může být utkán z mnoha vláken složitostí světa. A aby to nebylo příliš jednoduché, představme si, že každý z nás mravenců chodí po jiném koberci. Někdo po špinavém, šedém a smradlavém peršanu s řídkou osnovou, a je živen strachem, že mezi touto osnovou propadne, a třeba rovnou do horoucích pekel! Přičemž koberec hned mravence vedle se zdá být nádhernou loukou plnou kvítí a poletujících motýlů, změtí barev a vůní, s neviditelně hustou osnovou, na které se celé dny jen hřeješ na sluníčku. A ten koberec se s tebou najednou sám vznese, ba co, vzlétne, a ty zjistíš, že je ti dáno ještě navíc vidět krásu všeho světa ze hřbetu létajícího koberce!

Co tím chci říct? Realitu si každý vytváříme podle své úrovně vědomí, nebo chcete-li uvědomění. Přesně v tom tkví krása a ošklivost světa současně. 

Každý o tom svém vlastním gobelínu života přitom mluvíme zcela pravdivě a jeho variabilita je naprosto fascinující. A navíc jsou naše mravenčí pravdy o nich zcela nezpochybnitelné! A už jenom návdavkem řeknu, že se tyto naše pravdy vztahují k pravdě absolutní (Ježíšově či Buddhově, chceme-li) a dělí je jenom vzdálenosti od sebe. 

Jó, tak vy jdete jenom tak kolem, jó?!    

Ne, nejdete! Ani vy ani já nejsme u tohoto článku, natožpak v této lidské epoše, žádnými náhodnými kolemjdoucími. Pokud s tímto tvrzením nesouhlasíte, stačí jen otevřít oči, občas pusu úžasem, a jen se divit. To ale po čase přestává bavit, proto je lepší strategií vše, co se kolem vás děje, bezezbytku přijmout a prohlásit za vlastní!

Byli jsme tedy obdařeni jedinečnou příležitostí nacházet se přesně v tomto bodě historického milníku člověka. A protože jedinou možností, jak změnit svět, je změnit sám sebe, popíšu vám, jak a co na gruntu děláme, z čeho vycházíme a kam směřujeme, aby bylo ve světě více radosti a lásky, a naše pospravované, vyklepané a vytepované peršany zely čistotou!  

Kdo teda jsme a na co jsou zlobivý děcka důležitý?  

Jsme společenství rodin, které vidí, že by světu v této fázi především pomohly právě ty “zlobivý” děcka. Ty by měly vyrůstat v láskyplném prostředí, které jim umožní sebeřízeně se vzdělávat. Vycházet z vlastního zdroje, touhy po poznání a kritického myšlení. A také bychom této mládeži u nás na gruntu chtěli nabídnout ochutnávku mnoha rukodělných řemesel, aby kluci a holky získali ve svém životě ekonomickou nezávislost, budou-li chtít. Protože je docela možné, že svobodná mládež se nám na to tak akorát vysere! (Promiňte mi to slovo, ale jak jinak vyzkoušet na jakou úroveň pravdy jste vy sami nalazeni?) 

Ano, je to tak! Protože je svoboda nedělitelná, i na tuto možnost, stejně jako všechny svobodné školy, budeme připraveni. Půjde o to nabídnout jim to, co skutečně chtějí. Ne, co uznáme my dospěláci za chtěníhodné. 

Děcka tady budou žít internátně, aby mohly pěstovat to, co je v životě nejdůležitější, a to jsou VZTAHY. A když se řízení celé komunity ještě navíc štrejchne konsenzuálním (jednohlasným) rozhodováním, bude mít vědomí, které ze všeho nejvíc touží PROŽÍVAT, o náplň svého poslání postaráno! Bude mumraj a živo! To je jistý. Tento postup je ověřen stoletou praxí např. v anglické škole Summerhill nebo v brněnském téměř desetiletém Ježku bez klece. 

A proč je nejdůležitější dát nažrat půdě? 

Můj pan profesor z technologie mléka Pavel Březina používal okřídlené rčení: “Dej krávě do držky, ona ti dá do dížky”. Rudolf Steiner, mimojiné i zakladatel biodynamického zemědělství,  waldorfského školství a antroposofie, zase mluvil o tom, že je nejprve potřeba dát půdě nažrat, aby se pak sama z vlastního vědomí chtěla stát rostlinou! 

Farma musí stůj co stůj fungovat jako jeden velký a uzavřený organismus, jehož všechny buňky budou žít spokojeně vedle sebe a spolupracovat. Budeme proto šetrně hospodařit na dobře nakrmené půdě, neboť teprve ta potom přinese hojnost. Biodiverzitu na polích maximalizujeme prastarými agrolesnickmými postupy. Vrátí se na pole drobná havěť a ptactvo. Složitý biosystém nastoluje rovnováhu sám. Z luk a pícnin nakrmíme kravky, ty nám vrátí do půdy organiku, z kravek budeme mít mléko, ze kterého bude živena naše mlékárna a sýrárna. Také maso. Po kravách na políčku vyroste obilí. To dáme zase zvířatům a většinu do naší pekárny, která se bude starat o vůni na gruntu! Sláma se nastele pod zvířata, hnůj přijde do kompostu a na pole. Přebytky čerstvého chleba a pečiva, stejně jako mléka, sýrů, masa, vajec, zeleniny, bylinek a produktů z uvedeného, ale taky dalších rukodělných výrobků, budou volně k prodeji. 

Po kravách na políčko přijedou v mobilním kurníku slepice a připraví půdu na další šetrné zpracování. Koloběh živin a života se uzavře. Vše, co bude vstupovat zvenku, bude považováno za lék. Tedy se bude používat jen v nezbytné a omezené míře. 

To, co zde velmi ve zkratce popisuji, není přání otce myšlenky, ale denní praxe mnoha farem, tak jak jsem je stačil nahlédnout v Německu či Švýcarsku, kde jsem trávil čas s Farmářskou školou. Propast v šesti dekádách hospodaření u nás je víc než hmatatelná! Scelování pozemků bylo pro krajinu naprostým úletem. Je třeba vše vrátit zpátky. Jo a zrušit dotace. Kazí přirozené tržní síly. Ale toho by ještě na spravování bylo..! 😉

Ano, čeká nás mnoho práce, ale v přírodě, s rostlinami a zvířaty. Tato práce harmonizuje. A proto budeme jako pomocníky přijímat tzv. postižené lidi, ale také ty, kteří se ocitli na okraji anebo již za okrajem trhu práce.  

Co už máme? 

Na gruntu již teď provozujeme agroturistiku a lesní bar. 

Máme stádo ovcí, hejno slepic a kachen, několik hus, dva osly a devatero včelstev. 

Dále turistickou útulnu pro 10 lidí, dva mobilheimy, dva poměrně velké skleníky, dvě políčka, saunu v sudu, včelnici, altán, nebeské jezírko a rozestavěné jezírko plavací. Kvůli mocnému jílovitému podloží máme vody přehršel!

Fotky naleznete na Fb @Napasecegrunt, možnost ubytování pak na AirBnB Chalet Borůvka.

Nacházíme se na louce mezi lesy na vrcholu Drahanské vrchoviny mezi obcí Benešov u Boskovic a Kořenec v nadmořské výšce 650 mnm. Je tu ticho, v noci tma, v ní hvězdy, čistý vzduch a voda pro miminka!

A co chystáme a zdalipak na vás už taky myslíme?!

Jasan! Dozráli jsme již do stádia vytváření komunity se společným s.r.o. Ovšem, ačkoliv to tak teď možná vypadá, nepůjde nám v první řadě o práci, ale o vztahy. A dobré vztahy nejsou jen pracovní, jsou to skutečná přátelství, ve kterých tu chceme setrvávat. Chtělo by se říct skoro nedospat rána, jak se budeme těšit na ty druhé. (To jsem asi trošku přehnal, ale vy určitě víte, jak to myslím! 🙂

Jde nám teď o nalezení dalších 3 až 4 rodin, se kterými bychom se postupně, tak v průběhu nejméně půl roku u různých činností, práce, ale i výletů, seznamovali. 

Za tímto účelem jsme sepsali krátký dotazník. Pokud si myslíte, že jste to právě vy, koho hledáme, vyplňte jej zde. A když si pak po jeho přečtení budeme myslet, že jste to právě vy, kdo tu s námi má být, pošleme vám podmínky vstupu. No a když si po jejich přečtení budete i nadále myslet, že k nám opravdu patříte, zavoláme si online. No a když si potom už společně budeme myslet, že k sobě patříme, přijedete se k nám podívat. A pak budeme různě vy i my jezdit. 

A když to vzájemné těšení se na sebe nebude brát konce a  bude trvat cca půl roku, vybídneme vás, abyste si tu postavili něco menšího, tiny house, maringotku, mobilheim… A když vzájemná náklonnost bude přetrvávat, postavíte si tu u nás (teda vlastně už u vás) dům a pak tady budeme společně žít až navěky věků! Ámen! 🙂 

Na gruntu bychom rádi se svobodnou školou postavili taky přírodní restauraci a několik domů v korunách stromů.

A simsalabim – nadějeplný závěr je tu! 

Všechno dobře končí. A i když to někdy vypadá že ne, je to jenom tím, že to ještě není úplný konec! 

S měnící se dynamikou společnosti nakládá a bude nakládat každý sám, jak nejlépe umí a bude umět. Konců světa, tak jak byly popisovány, bylo už v historii lidstva velmi mnoho. A ejhle? Žádný konec světa, potažmo života jako celku, nikdy nenastal! A přitom všechny konce vypadaly v myslích lidí katastroficky. Ovšem ve skutečnosti pro mnohé, nebo alespoň některé, zkrátka nenastaly. Jde jenom o to, jak se člověk, rodina nebo společenství na změny připravili. Někdy není čas, ale my ho teď máme dostatek. Proto komunita, proto mnoho práce před náma, proto tento článek. 

Má se za to, že většinová společnost v nastávajícím málo žitelném světě sklouzne do pohodlí kyber prostoru a virtuální reality, zatímco menšina se vrátí k tradičním hodnotám jako jsou půda, řemesla, vztahy, tradice a tlupové uspořádání společnosti s možností vlastního intimního prostoru domova. Svobodná volba je na každém z nás.

Kde se vidíte vy? Tak vytáhněte už ty vaše peršany, vyžeňte z nich roztoče, pořádně je vyprašte a vyplňte náš dotazník!

Rozloučím se citátem Davida R. Hawkinsna, který řekl, že: “Jediný skutečný strach člověka pochází z iluze oddělenosti”. Ale i tak, pojďme se spojit, bude nám lépe!  

Autor je vystudovaný biodynamický zemědělec, inženýr ekonomie, doktor, vojenský kuchař působící 17 let v armádě, herec, zpěvák a muzikant, otec tří dětí. Na soběstačné farmě Na pasece grunt pracuje již 7 let. 

Starší blogové články si můžeš přečíst na stránce https://karolinaromaskova.cz/