V ČR se mezi původní místa výskytu počítají pouze Krkonoše, na ostatních místech je pravděpodobně zplanělá. Vyskytuje se v ostatních pohořích i v nížinách, zejména u řek, u lesních potoků a na vlhkých loukách.

Na podzim vykopáváme podzemní části z dvouletých rostlin. Starší rostliny můžeme sklízet i na jaře. Oddenky se suší při teplotě do 35 °C. Sušíme jenom šedohnědě nebo načervenale zbarvené části. Zralá semena získáme vydrolením z usušených okolíků.

Podpora zažívání, zvyšuje množství žaludečních šťáv (pozor při překyselení žaludku), používala se také celkově k posílení organismu, při nervovém vyčerpání a nespavosti.

Ve vyšších dávkách je toxická pro nervovou soustavu. Čerstvá šťáva způsobuje přecitlivělost na slunce a alergie. V těhotenství se nedoporučuje pro její stimulaci dělohy a zvýšené prokrvení v pánvi. Při kojení se nedoporučuje.

Mladé výhonky se kandují. Z oddenku se připravuje nálev nebo odvar.Tradiční dávky sušeného kořene a oddenku anděliky se pohybují od 3 do 6 g/den (v rozdělených dávkách). Může se použít také jako zelené koření do polévky. Semena se používají do aromatických směsí.